Projektová dokumentace: Před zahájením stavby je nezbytné mít k dispozici projektovou dokumentaci od autorizovaného projektanta. Důležité je zjistit, jestli a kde vedou inženýrské sítě a případně věcná břemena (např. sousední kanalizace přes pozemek). Projektant by měl tyto informace zajistit, ale není od věci o nich vědět.
Geologický průzkum: Provést průzkum půdy, aby se zjistily podmínky pro výkopové práce, jako je hladina spodní vody a typ půdy.
Stavební povolení: Na začátku je nutné získat stavební povolení od příslušného stavebního úřadu, pokud se nejedná o drobné stavby, které jsou od tohoto povolení osvobozeny. I tak platí, že pokud si nejste jistí, raději se zeptejte na příslušném stavebním úřadě.
Vytyčení stavby: Na pozemku se vytyčí přesné místo, kde budou základové pasy umístěny.
Výkop základů: Pomocí mechanizace se vyhloubí výkopy podle projektové dokumentace (jak hluboké, široké a samotný tvar – půdorys). V potaz se musí brát hlavně terén (sklon, přístupnost, okolní stavby, stromy, případné jiné překážky) a podloží (jestli je zemina spíše písčitá, jílovitá, kamenná atd.). Na základě toho zvolíme mechanizaci a postup výkopu pasu. Dále je potřeba myslet na to, jak bude naloženo s výkopkem (zda bude použit na stavbě, nebo budeme řešit jeho odvoz na deponii). Tyto faktory ovlivňují cenotvorbu výkopových prací.
Beton: Používá se beton vhodné třídy (obvykle C20/25 nebo vyšší) podle statických požadavků.
Ocelová armatura: K zajištění pevnosti a stability se používá ocelová výztuž (armatura).
Bednění: Používá se dočasné bednění pro držení tvaru základů při betonování.
Podsyp: Nejčastěji používáme štěrk frakce 16/32 nebo drcený kámen (viz projektová dokumentace).
Příprava podkladu: Do výkopu se umístí vrstva štěrku nebo drceného kameniva jako drenážní vrstva. Není od věci tuto vrstvu překrýt geotextilií gramáže 300 a více, abychom eliminovali „prolití betonu“ a zachovali funkčnost drenáže podštěrkování.
Instalace armatury: Podle projektové dokumentace se do výkopu vloží ocelová armatura.
Betonáž: Výkop se vyplní betonem. Beton je nutné řádně zhutnit, nebo použít ponorný vibrátor do betonu, aby nevznikaly vzduchové kapsy.
Ošetřování betonu: Po betonáži je potřeba beton udržovat vlhký, aby správně vyzrál a dosáhl potřebné pevnosti.
Kontrola kvality betonu: Při betonáži se mohou odebírat vzorky betonu pro zkoušky pevnosti. Některé betonárky si odebírají vzorky sami z každého mixu.
Revize armatury: Před betonáží je vhodné provést kontrolu správného uložení armatury.
Odvodnění: Podle podmínek na staveništi může být potřeba instalovat drenážní systém pro odvod dešťové vody. Většinou do vsaku, nebo retenční nádrže na pozemku, případně do dešťové kanalizace.
Odstranění bednění: Po dostatečném zatvrdnutí betonu (zpravidla měsíc) se odstraní bednění.
Zasypání: Okolí základů se dosype zeminou a případně zhutní, popřípadě se přebytečnou zeminou upraví terén kolem stavby.
Každá stavba je unikátní, proto je důležité postupovat podle konkrétních požadavků a doporučení projektanta.